Výzkum

Projekt se zaměřuje na kyberbezpečnost kritické komunikační infrastruktury, která bude v příštích letech využívat techniku kvantové kryptografie pro přenos šifrovacích klíčů. Cílem projektu je zvýšené zabezpečení optické trasy kvantového spoje komplexním systém detekce nepozorovatelných útoků na fyzickou vrstvu jinak velmi bezpečné komunikace.

Ústředním cílem projektu je rozvinout podmínky a integrovat úsilí nejlepších výzkumných týmů ze zapojených institucí ke špičkovému výzkumu poruch vývoje a stárnutí mozku, a to s účelným interdisciplinárním provázáním dílčích témat a metodických postupů. Tento cíl vyžaduje zřízení nové národní autority – Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), jehož hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace.

Centrum navazuje na předchozí CEPO a sjednocuje klíčové akademické a průmyslové hráče v ČR, kteří se zabývají výzkumem v oblasti elektronových, fotonových a kvantových technologiích.

Zkoumání rozptylu elektronů na dvourozměrných krystalických materiálech při velmi nízkých energiích se zaměřuje na podrobné znalosti mechanismů rozptylu elektronů a jeho praktických důsledků pro velmi nízké energie mají zásadní význam nejen pro měřicí techniky, ale i pro vývoj nových materiálů pro elektronické přístroje nové generace.

Elektro-optické ovládání nanoobjektů dosáhlo nové fundamentální limitace stávajících technologií. Současné experimenty s nelineárním pohybem nanoobjektů levitujících v optických pastech a jejich chlazení na základní stav přeneslo toto pole na hranici jevů klasické fyziky, které jsou popsatelné stochastickými trajektoriemi. Abychom překročili tuto neurčitou klasickokvantovou (KK) hranici, je potřeba rozvinout moderní elektro-optické techniky, experimentální vývoj i teoretický popis.

Enkapsulace bakterií podporujících růst rostlin (PGPR) v hydrogelových nosičích představuje nejmodernější přístup v produkci zemědělských bioinokulantů, používaných za účelem obnovení úrodnosti půd a zvýšení zemědělského výnosu. Gelová forma zvyšuje efektivitu aplikace bioinokulantu především ochranou enkapsulovaných buněk před různými environmentálními stresy, které jeho aplikaci doprovázejí. Na druhou stranu, enkapsulace realizovaná přídavkem externího gelačního činidla omezuje technologickou a ekonomickou udržitelnost procesu.