Výzkum

Nízká energie signálních elektronů, zejména zpětně odražených elektronů je příčinou snížené výtěžnosti detektorů. Zatímco problém detekce sekundárních elektronů byl úspěšně vyřešen jejich odsáváním v magnetickém poli a detekcí v objektivové čočce, účinná detekce nízkoenergiových zpětně odražených elektronů dosud zůstala nevyřešena. Projekt bude zaměřen na vypracování scintilačního detektoru na bázi nově vyvinutého monokrystalického ytrito hlihitého perovskytu.

Cílem navrhovaného projektu je sestavit experimentální aparaturu pro optické čerpání par rubidia a produkci hyperpolarizovaného xenonu (HpXe) výměnou spinu s pomocí výkonového polovodičového laseru se zúženou spektrální čarou. Produkce HpXe se jeví jako velmi atraktivní pro experimenty jaderné magnetické rezonance (NMR) a NMR tomografie a jejich lékařské aplikace. HpXe umožní zobrazovat orgány s nízkým obsahem vody, nebo tělní dutiny, např. plíce, části střev. Aparatura by měla být kompaktní a snadno přenositelná do míst, kde budou NMR experimenty prováděny.

Projekt je zaměřen na pokračování ve studiu elektronově optických vlastností Wienova filtru v experimentální aparatuře. Jedná se především o úpravu aparatury směřující k začlenění elektronové trysky (naše konstrukce) s TFE katodou od Delong Instruments.

Cílem je formulace nových teoretických přístupů umožňujících v rámci perturbační a difrakční teorie vyjádřit vztahy pro optické charakteristiky drsných systémů v koherentně i nekoherentně rozptýleném světle. Teoretické výsledky budou srovnány s výsledky měření provedenými pro vybrané vrstevnaté systémy. Dalším cílem je vývoj analytických metod dovolujících určovat optické a statistické parametry drsných vrstevnatých systémů. Dále bude provedeno srovnání nové metody perturbační teorie a teoretických přístupů používaných pro popis interakce rtg záření s drsnými vrstevnatými systémy.