Detekce mikroplastů: Spolupráce AV ČR a Mendelovy univerzity
V rozhovoru Michal Šafařík, redaktor ČRo Radiožurnálu, představuje vědeckou spolupráci Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity. Spolupráce je zaměřena na detekci mikroplastů a jejich vstup do potravinového řetězce.
Spolupráce obou institucí je podpořena finanční podporou od Technologické agentury (TAČR SS06020224).
Metoda detekce mikroplastů je založena na využití silně fokusovaného laserového svazku (tzv. optické pinzety) a ramanovského spektrometru, pomocí kterého tyto týmy analyzují vzorky jater kuřat, která byla krmena potravou obohacenou o velmi malé PET mikroplasty (rozměr pod 100 µm). Výsledky prvních testů naznačují přítomnost těchto mikroplastů v játrech.
Tým z Mendelu pod vedením doc. Pavla Horkého připravuje vzorky jater pro detekci pomocí optické pinzety. Tato příprava spočívá v degradací organické části vzorku. „S upraveným tekutým vzorkem z laboratoře Mendlovy univerzity jsme přišli do Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kde vědec Jan Ježek napipetoval vzorek na mikroskopové sklíčko v optické pinzetě,“ popisuje postup spolupráce obou vědeckých pracovišť redaktor Michal Šafařík. Následně jsou v takto upraveném vzorku opticky zachyceny a analyzovány jednotlivé objekty o velikosti od přibližně 500 nm po 20 µm. Laserové světlo rozvibruje molekuly, které vyzařují světlo různé vlnové délky, a toto světlo je snímáno ramanovským spektrometrem. Na monitoru pak vidíme spektrum s mnoha vrcholy. A co z něj vyčteme? „Každý vrchol odpovídá nějaké vibraci v molekule, tak například tento vrchol odpovídá materiálu PET což je zkráceně polyetylen tereftalát“, vysvětluje Jan Ježek. A to je právě plast, kterým vědci z Mendlovy univerzity krmili sledovaná kuřata a byl detekován v játrech. Toto jsou zatím výsledky prvních vzorků jater, které je nutno ověřit, ale vědci plánují další testy na různých tkáních zvířat a plodinách. Cílem tohoto projektu je zjistit, jak mikroplasty vstupují do potravinového řetězce, jak se ukládají v těle hospodářských zvířat, jaké velikosti jsou schopny prostoupit z potravy zvířat do jejich masa a jaké mohou mít mikroplasty zdravotní dopady na hospodářská zvířata. Mikroplasty (popř. nanoplasty) mohou způsobovat mnoho závažných komplikací jak v těle hospodářských zvířat, tak v těle lidském. Z tohoto důvodu je zásadní mít metodu, která tyto částice (mikroplasty pod 20 µm) dokáže detekovat v potravinách a krmivech.
Vědci věří, že v budoucnosti by tato metoda mohla být využita například státní správou k rychlému skenu potravin.
Reportáž byla odvysílaná:
16.1. 2025, ČRo Plus, ranní vysílání 05:23 a 07:20
ČRo Plus, 19:30 – podvečerní vysílání a pořad Věda plus
18.1.2025, ČRo Brno, 06:47