Mezní režimy turbulentní konvekce v neideálních tekutinách

Rayleigh-Bénardova konvekce (RBC) za vysokých Rayleighových čísel (Ra) představuje jeden z nejdůležitějších modelových systémů pro studium přenosu tepla a hybnosti turbulentní konvekcí. Experimenty dosahující velmi vysokých hodnot Ra, blížících se hodnotám konvektivních systémů v přírodě (jako proudění v zemské atmosféře a oceánech), byly v různých laboratořích po světě uskutečňovány pomocí různých "pracovních" tekutin, především nízkoteplotního hélia 4 a hexafluoridu síry a poskytují jedinečné vhledy do dynamiky tohoto "archetypu složitých dynamických systémů". Nicméně, interpretace dostupných experimentálních dat vesměs není dosud jednoznačná. Aktuálně navrhovaný projekt je zaměřen na detailní analýzu a rozlišení dominantních zdrojů posílení transportu v extrémně turbulentních režimech RBC, především zdrojů hydrodynamických od zdrojů termodynamických a geometrických pomocí systematické statistické analýzy dat z (plánovaných nových, tak i stávajících) experimentů a z numerických simulací. Analýzy budou podpořeny interpretacemi v rámci modelů RBC Grossmann-Lohseho typu.